

Jak dlouho trvá smutek po zemřelém? Pro mnoho lidí bývá nejintenzivnější v prvních měsících a postupně se proměňuje. V průběhu prvního roku a dalších let se mohou začít objevovat delší chvíle, kdy se dá znovu věnovat běžnému životu. Neznamená to ale, že stesk zmizí nebo že se už nevrátí. Někdy se ozve při výročí, rodinné události nebo docela obyčejné vzpomínce.
Pokud přemýšlíte, jestli je to, co prožíváte, běžné, v článku najdete orientační přehled, vysvětlení fází truchlení i informace o tom, kdy může pomoci podpora druhých.
„Při doprovázení pozůstalých znovu a znovu vidím, že každý vztah i každá ztráta jsou jiné. Někdo potřebuje mluvit, jiný chvíli mlčet. Ale nejdůležitější je téměř pro každého vědět, že na to člověk nemusí být sám.“
— Lucie Zajíčková, zakladatelka Elegree
Smutek nemá jízdní řád. Doba smutku po úmrtí se u každého člověka liší a nedá se předem určit. Následující přehled proto berte jako orientační, ne jako návod, jak byste se měli v jednotlivých obdobích cítit.
Každá ztráta je jiná. To, jak dlouho a jak intenzivně truchlíme, může ovlivnit řada okolností:
Známý model pěti fází smutku se spojuje s psychiatričkou Elisabeth Kübler-Rossovou a její knihou O smrti a umírání (On Death and Dying, 1969).
Je důležité dodat, že Kübler-Rossová původně popsala tyto reakce u lidí, kteří sami umírali. Model se později začal vztahovat také na pozůstalé. Není ale vědecky potvrzeným návodem, kterým musí každý člověk po ztrátě projít.
Fáze nejsou schody, po kterých člověk postupně stoupá. Můžete některé vůbec nezažít, jiné se mohou prolínat a vracet. Po období relativního klidu se může znovu objevit hněv, stesk nebo otázky, o kterých jste si mysleli, že už jsou za vámi. Neznamená to, že se ve svém truchlení vracíte na začátek.
Jiný pohled nabízí model dvojího procesu (Dual Process Model) psychologů Margaret Stroebe a Henka Schuta. Truchlící podle něj přirozeně střídá chvíle, kdy se obrací ke ztrátě (vzpomíná, pláče nebo mluví o zemřelém), s chvílemi, kdy se soustředí na každodenní život a nové povinnosti.
Obě polohy k truchlení patří. Chvíle, kdy se zasmějete nebo těšíte na něco příjemného, nejsou zradou zemřelého ani důkazem, že vám na něm méně záleží.
Stesk po zemřelém nemusí zmizet ani po mnoha letech. Často se ale mění jeho podoba a místo, které v našem životě zaujímá. Může přijít nečekaně: v obchodě u oblíbeného jídla, při písničce v rádiu, na svatbě nebo ve chvíli, kdy bychom se s blízkým člověkem chtěli o něco podělit.
Stesk se může vracet například:
Návrat smutku neznamená, že jste se se ztrátou nedokázali vyrovnat. Vztah k člověku, který zemřel, nemusí skončit spolu s jeho životem. Může se proměňovat a dál být součástí toho, kým jsme. Víc o tom, co může pomoci v období po ztrátě, píšeme v článku Jak se vyrovnat se smrtí blízkého člověka.
Držení smutku je zvyk, kterým pozůstalí dávali najevo, že truchlí. Mohlo jít o nošení tmavého nebo černého oblečení, omezení společenského života nebo odložení oslav. Podoba i délka těchto zvyků se v různých dobách a prostředích lišily. Nelze proto uvést jednu historickou lhůtu, která by platila pro všechny.
Ve viktoriánské Anglii se smuteční odívání stalo propracovaným společenským systémem. Po smrti prince Alberta v roce 1861 nosila královna Viktorie černou až do konce života. Vznikaly také pamětní šperky, někdy uchovávající prameny vlasů jako osobní připomínku zemřelého. Příklady těchto předmětů uchovává Royal Collection Trust.
Dnes je držení smutku především osobní volbou. Někdo nosí černou nebo jiný smuteční oděv delší dobu, protože mu to pomáhá vyjádřit, co prožívá. Jiný se k běžnému oblečení a společenskému životu vrací brzy. Ani jedno nevypovídá o hloubce vztahu nebo velikosti ztráty.
Pokud přemýšlíte, jak dlouho držet smutek, jak dlouho se nosí černá po pohřbu nebo kdy odložit smuteční oblečení, nemusíte se řídit univerzální lhůtou. Můžete si zvolit to, co je vám blízké a co vám v danou chvíli dává smysl.
U většiny lidí se intenzivní smutek časem zmírní. Zhruba u jednoho člověka z deseti ale zůstává silný i po delší době a výrazně zasahuje do života (zdroj). Pokud máte pocit, že se vám nedaří fungovat a bolest je stále stejně ochromující, zasloužíte si podporu bez ohledu na to, kolik času od úmrtí uplynulo.
Mezinárodní klasifikace nemocí WHO zahrnuje diagnózu prodloužená porucha truchlení. Posuzuje se mimo jiné přetrvávající a intenzivní stesk po zemřelém nebo zaujetí myšlenkami na něj, výrazná emoční bolest a dopad na běžné fungování. Podle klasifikace se příznaky musí vyskytovat alespoň šest měsíců a výrazně přesahovat očekávané normy v daném kulturním a společenském kontextu. Americký diagnostický manuál DSM-5-TR používá u dospělých hranici dvanácti měsíců (u dětí a dospívajících šest měsíců). Samotný počet měsíců ale k diagnóze nestačí.
Pokud například dlouhodobě nezvládáte práci, péči o sebe nebo rodinu, intenzivní stesk vám téměř nedovoluje věnovat se jiným věcem nebo máte pocit, že život ztratil smysl, můžete se obrátit na praktického lékaře, psychologa nebo psychoterapeuta. Nemusíte čekat, až bude situace neúnosná, a nemusíte mít diagnózu, abyste mohli požádat o pomoc.
Pokud máte myšlenky na to, že nechcete žít, nebo se bojíte, že byste si mohli ublížit, vyhledejte pomoc hned. Dospělí mohou zdarma a nonstop zavolat na Linku první psychické pomoci 116 123. Děti, mladí lidé a studenti do 26 let se mohou obrátit na Linku bezpečí 116 111, která je také zdarma a nonstop. V bezprostředním ohrožení života volejte 155 nebo 112.
Když člověk přijde o někoho blízkého, může hledat odpověď na otázky, jak přežít smutek, jak ho zvládnout a překonat, jak se zbavit smutku nebo jak dlouho truchlit. Možná čeká na chvíli, kdy bolest konečně poleví. Smutek ale není něco, co bychom měli za každou cenu odstranit. Někdy může být užitečnější hledat, co vám pomůže nést ho o něco snesitelněji právě teď.
Nemusíte na to být sami.
Pokud potřebujete probrat praktické otázky po úmrtí nebo hledáte někoho, kdo s vámi chvíli pobude v tom, co prožíváte, můžete se obrátit i na Elegree. Ozvat se můžete také jen pro rozhovor a základní orientaci. Podívejte se, jak můžeme pomoci, nebo nám napište.
Ztráta partnera nebo rodiče často zasáhne nejen citový život, ale i každodenní jistoty, role a představu o budoucnosti. Po smrti partnera se může změnit společné fungování domácnosti, po smrti rodiče zase vztah k rodině i vlastnímu dětství, a to bez ohledu na věk. U mnoha lidí se intenzita smutku postupně proměňuje, ale stesk se může vracet při výročích, svátcích nebo důležitých životních událostech. Pokud vám bolest dlouhodobě brání spát, pracovat, pečovat o sebe nebo navazovat kontakt s druhými, nemusíte čekat na žádnou časovou hranici. Je v pořádku vyhledat podporu.
Ano. Výročí úmrtí, svátky nebo jiné důležité události mohou smutek znovu zesílit. Po roce se navíc může proměnit reakce okolí. Lidé už se tolik neptají, jak se máte, zatímco vaše ztráta je stále přítomná. Pokud vás smutek dlouhodobě ochromuje nebo máte pocit, že na něj zůstáváte sami, je v pořádku vyhledat podporu.
Žádná univerzální lhůta dnes neplatí. To, jestli a jak dlouho budete nosit černé nebo tmavé oblečení, odkládat oslavy či dodržovat jiné zvyky, je na vás. Držení smutku není měřítkem lásky ani úcty k člověku, který zemřel.
Nejznámější model Elisabeth Kübler-Rossové popisuje pět reakcí: popření, hněv, smlouvání, depresi a přijetí. Nejde ale o povinných pět kroků, kterými musí každý projít. Reakce se mohou prolínat, vracet nebo se vůbec neobjevit.
Smutek nemá pevný harmonogram ani jedinou správnou podobu. Pro mnoho lidí bývá náročný první rok, ale stesk se může vracet i po letech, při výročích, rodinných událostech nebo ve zdánlivě obyčejných chvílích, kdy nám někdo blízký chybí.
Fáze smutku nejsou závazným návodem a není potřeba se podle nich poměřovat. Nemusíte spěchat, nemusíte na nic zapomenout a nemusíte všechno zvládat sami. Pokud hledáte, s kým o ztrátě mluvit nebo kdo vám pomůže zorientovat se v tom, co právě prožíváte, ozvěte se nám v Elegree. Další oporu a praktické podněty najdete také v článku Jak se vyrovnat se smrtí blízkého člověka.
O autorce
Lucie Zajíčková je zakladatelkou Elegree. Věnuje se přípravě osobních pohřebních rozloučení a doprovázení rodin v období ztráty.
Pokud byste mou podporu a blízkost ve vaší situaci uvítali, neváhejte mě kontaktovat – prostřednictvím formuláře v této sekci, e-mailem, telefonicky, SMS nebo zprávou na WhatsAppu. Ozvu se vám, jakmile to bude možné.
Máte zájem o zapojení do projektu, přednášku nebo jiný typ spolupráce? Určitě se ozvěte.
